Jak dobře znáte velikonoční pondělí? České velikonoční tradice, které vás překvapí

Pomlázky, kraslice a výslužka nejsou jediné velikonoční tradice. Velikonoční pondělí se slaví stovky let a překvapivě nemá křesťanský původ. Váže se k němu i řada jiných zajímavostí. Na pomlázku chodily dívky, výroba jedné kraslice trvala několik hodin a šlehalo se i větvemi jalovce. Zjistěte, jaké jsou další velikonoční tradice, o kterých jste nevěděli.

Velikonoční pondělí bylo dříve oslavami jara

Ačkoli je velikonoční pondělí spojované s oslavou Velikonoc, původně k nim nepatřilo. Byla to oslava končící zimy a přicházejícího jara. Slavila se probouzející příroda a teplejší počasí. Jelikož se svátek jara slavil v podobnou dobu, jako křesťanské Velikonoce, nebyl důvod je slavit zvlášť. A tak se ze svátku jara stalo velikonoční pondělí. Přečtěte si, jaké jsou velikonoční zvyky ve světě i velikonoční tradice v ČR.   

Velikonoční tradice: Na pomlázku s vařečkou i jalovcem

Všichni známe pomlázku. V různých krajích má různý název. Šmigrus, kančůch, dinovačka, mrskut anebo šupání. Ale proč se taková velikonoční tradice dělá? Vrbové proutky, ze kterých je pomlázka spletená, mají dívkám předat něco ze své mladosti a svěžesti.

• Správná velikonoční pomlázka má mít 6 až 12 vrbových proutků.
• Dříve podle velikonoční tradice někteří koledníci nechodili za dívkami, ale čekali na ně po cestě do kostela. Pomlázka tak byla překvapením.
• První pomlázku míval na starost hospodář. Hned ráno podle velikonoční tradice vymrskal celou domácnost, aby se v následujícím roce měla čile k práci.
• Ne všude se chodí s pomlázkou z vrbových proutků. Někteří koledníci chodí s vařečkou, klepačkou na koberce anebo větvemi jalovce.
• O pomlázce se dochovala zmínka už ze 14. století. Napsal o ní pražský kazatel Konrád Waldhauser.
• Z vykoledovaných velikonočních vajec můžete udělat třeba vajíčkovou pomazánku 10x jinak. 

Na velikonoční pondělí chodily na pomlázku i dívky

Velikonoční pondělí je nerozlučně spjaté s malovanými kraslicemi. Zatímco dnes je máme hotové za pár minut, v dřívějších dobách vytvoření jedné kraslice znamenalo několik hodin práce. Krásné ornamenty, barvy anebo nalepené kousky stříhané slámy proto byly pro koledníky opravdovým pokladem. Přečtěte si, jak na kraslice malované voskem nebo jak na vajíčka malovaná přírodními barvami.   

• V řadě krajů se udržela velikonoční tradice, kdy dívky koledníky polévají vodou.
• V některých regionech se jednou za čtyři roky na velikonoční pondělí tradice obrací. S pomlázkou chodí koledovat dívky a chlapci jim na oplátku musí dát výslužku.
• I na Valašsku chodily koledovat dívky. Na velikonoční pondělí navazovala úterní tradice, hned ráno mohla děvčata mrskat chlapce. Pronášeli u toho říkanku: „Dnes je naše.“ Chlapci odpovídali: „Dnes je toho, kdo obdrží.“  Pak se většinou úterní pomlázka zvrhla ve všeobecné veselí, kdy se všichni mrskali navzájem.

Velikonoční tradice slavily i děti

Velikonoční pondělí bývalo velmi oblíbené u dětí. Odpoledne na ně čekaly různé hry o vajíčka.

• Podle velikonoční tradice například děti kouleli vajíčka po zemi. Komu se dokoulelo nejdál, vyhrál.
• Chlapci si ťukali vejcem. Komu prasklo jako prvnímu, prohrál. Velikonoční tradice velela, že své vajíčko musel předat vítězi.  
• Večerní velikonoční pondělí zase patřilo mládeži. Čekala na ně zábava v sále místní hospody, kde hrála živá hudba.

Velikonoční pondělí, jinak také červené pondělí

Podle křesťanské tradice se velikonočnímu pondělí říká červené pondělí. Zatímco každý den Velikonoc, od zeleného čtvrtku až po Boží hod velikonoční, má v křesťanství svou vlastní úlohu, velikonoční pondělí je spojené s oslavami. Je prvním dnem po zmrtvýchvstání Ježíše Krista, velikonoční pondělí proto znamená pro křesťany radost z vítězství Ježíše nad smrtí a hříchem. Také se k tomu přidává radost z přicházejícího jara.

A jak slavíte velikonoční pondělí vy?