Tvorba vize aneb silvestrovské oslavy nově a jinak

Vize: Kam směřuji

Vize nemusí být jen ezoterickým termínem. Vize je jednoduše směr anebo bod, situace, místo, kde sám sebe vidím někdy v budoucnu. Zatímco na tvorbu předsevzetí jsem si již zvykli, stejně jako na jejich nedodržování, tvorba osobní vize nám připadá nová a řadě lidí i zbytečná. Jenže, jak mohu vědět, zda je můj rok plný spokojenosti nebo ztrát, když vlastně nevím, kam jdu? Vize není o plánování, tak jak tomu trošku je u předsevzetí. Jedná se spíš o pocitové směřování své životní cesty. Nemusí to mít „termín“ a „řád“, přesnou cestu, kontrolní body. Vize je jednoduše fantazie vypuštěná ze řetězu. A protože o Silvestru budeme mít pravděpodobně dost času, zkusme si takovou vizi vytvořit.

Tvorba vize: Nečekaný novoroční úklid

Silvestr rozhodně nemusí vypadat jako dostihy s vysavačem a ping pong s chomáčky prachu. Ale zkuste sáhnout do skříně, kam ukrýváte věci, které jste zatím z nějakého důvodu nevyhodili – staré časopisy, staré noviny, letáky, pohledy z cest… Vytáhněte vše na světlo, vezměte nůžky, lepidlo, lepící pásku a svou fantazii. Silvestr bude kreativní! Přiberte třeba i nějakou pastelku od dětí/vnoučat, fixu anebo samolepky jakéhokoli typu. Pokud máte děti (jakéhokoli věku, pravda miminka v tomto směru úplně kooperativní nebudou), zapojte je. Vezměte velký papír, druhou stranu starého kalendáře anebo slepte pár papírů A4 z tiskárny. Pak se trošku zamyslete, zasněte a zkuste v materiálech najít to, co vaše sny představuje. Stříhejte, trhejte, mačkejte, dokreslujte, tvarujte, razítkujte… Vytvořte koláž, která bude reprezentovat to, kam směřujete. Nehledejte přesný obraz, ale nějaký symbol, který bude vaši vizi reprezentovat. Nespěchejte. Silvestr je dlouhý a silvestrovská oslava může probíhat paralelně. Vedlejším efektem je, že určitě pár skříní vyklidíte. A i toto odlehčení se počítá.

Silvestr a dopis těm, co mi ublížili

Ano, Silvestr mnozí považují za oslavu, ale zkusme se na něj i ve světle koronavirové hysterie podívat jinak. Zkusme si trošku narovnat naše vzpomínky na minulost. Nejde o to vyvolat stará traumata, pouze dát situacím, která pro nás byla bolestivá (a někdy velmi) jejich pravé místo a čas. Abychom je již nemuseli nést dál. Nejde o to je „předělat“, „přepsat“, „změnit“. Jde o to je nechat v místě a čase, kam patří. Pravděpodobně stále budou bolestivá, ale naši současnost možná přestanou ničit svou intenzitou. Jednou z variant je napsat lidem, o kterých jsme přesvědčeni, že nám ublížili, dopis. Někdy je potřeba dopisů více. Začněte psát. Budete překvapeni, že slova, která jim chcete říct a drnčí vám v hlavě je velmi těžké dostat na papír. Přesto zkoušejte. Jakmile dopis dopíšete, nečtěte ho, naopak ho zničte. Pokud cítíte, že nebylo vše vypsáno, napište další dopis a opět jej zničte. Není třeba nikomu jeho obsah ukazovat, protože to, co v něm je, pravděpodobně už nechcete dále uchovávat. Uvolnění pak může přinést i větší spokojenost.

Silvestrovská oslava lze i v jednom

Řada single (ať už dobrovolných nebo nedobrovolných) je v období Vánoc a Silvestra často „naměkko“. Nezřídka čelí faktu, že přátelé jsou důležití a fajn, ale rodina (zejména ta vlastní) nabízí i něco víc než jen povinnosti a prstýnek na levém prsteníku. Na chmury ale opravdu místo není, stejně jako není prostor na velká gesta, že Silvestr je pro vás mrtvý svátek. Silvestr je jednoduše konec kalendářního roku, ve kterém funguje naše mysl (a jejím prostřednictvím i naše tělo a emoční svět). Je to jakýsi mezník/ukončení něčeho, který je dobré si uvědomit. Není třeba jej samozřejmě oslavovat. Ale proč se tento den nehýčkat? Dopřejte si procházku venku, vanu, sklenku kvalitního vína anebo domácí punč. Zkuste si udělat i malý rituál, při kterém spálíte vše, co již nepotřebujete nést. Třeba se i pěkně oblečte. Napište si tyto situace, vztahy, křivdy… na papírky a spalte je postupně nad svíčkou či v krbu. Šampaňským si pak ťukněte o okno a vzpomeňte na všechny, kteří jsou vám drazí.

Autor: Markéta Palatin