Řeč těla o vás prozradí víc, než tušíte

Znáte řeč těla? Přemýšleli jste někdy, proč nevěříte vyprávění kolegy? A nebo naopak hltáte každé jeho slovo? Proč je vám s někým dobře a z někoho, ačkoli je milý a slušný, máte husí kůži? Aniž byste si to možná v první chvíli uvědomili, reagujete na řeč těla. A stejně tak, jak reagujete vy, i vaše protistrana ji vnímá. Je v podstatě jedno, jestli vědomě či nevědomě. Pokud se však naučíte, jak číst řeč těla, významně vám to usnadní život. Některé souvislosti vám už nebudou záhadou. Takže, jak číst řeč těla?

Co o vás prozradí řeč těla

Zatímco náš mozek k vyjádření používá slova, náš emoční svět využívá řeč těla. Prostřednictvím postoje, gest, držení hlavy či pohybu očí „komunikuje“. Řeč těla je nedílnou součástí každého z nás a ovlivnit lze jen do určité míry. Všímat si jejích projevů je tak základní dovedností všech, kteří pracují s lidmi.

Jak číst řeč těla

Jednoduchý návod na to, jak číst řeč těla neexistuje. Důležité je však znát také sebe a projevy svého těla. V prvé řadě nedělejte z „komára velblouda.“ Pokud se váš protějšek podrbe na nose, možná ho tam jen něco svědilo. Je třeba sledovat jedince jako celek a teprve pak přistoupit k nějakým závěrům. A pozor, ne vždy jsou trvale platné! Zpravidla se konkrétní řeč těla váže k dané situaci. Je výsledkem nějakého vnitřního procesu jedince. Záleží také na momentálním fyzickém i psychickém stavu jedince.

Jak číst řeč těla – první dojmy

Osobitá řeč těla se projeví navzdory tréninku v této oblasti, proto se vyplatí se na ni zaměřit. Co můžete vidět jako první?

• chůze: vzpřímená, jako by nesl těžkou korunu – zdravé sebevědomí, shrbený člověk – sklíčenost, překřížené ruce – nejistota, ruce v bok – agrese, brada nahoru – přehnané sebevědomí
• stisk ruky: vlhké ruce – nervozita, studené ruce – strach, přílišný stisk – snaha o dominanci, „leklá ryba“ – pasivita
• sezení: mírný předklon či náklon hlavy – soustředění,

Jak číst řeč těla – pohyb očí

A je to tady zase... Oči jsou branou do duše. Ačkoli se jedná o relativně malý orgán, řeč těla jim věnuje velkou pozornost. Jsou to totiž právě oči, která na nás prozradí nejvíc. A nemusíte zrovna sledovat zvětšující či zmenšující se zorničky. Stačí, kam se člověk při vyprávění podívá. Směr pohledu očí lidé obvykle nekontrolují, a proto z něj vyčtete poměrně dost. Jak na to? Položte otázku a pak se dívejte, kam oči instinktivně zamíří.

• pohled vlevo nahoru – člověk si snaží vzpomenout, jak to bylo (je v mentální rovině)
• pohled vpravo nahoru – člověk se snaží vymyslet plán do budoucna (pokud se ptáte na minulost, pak si to pravděpodobně nepamatuje a nebo vymýšlí jinou verzi)
• pohled vlevo dolů – emoční rovina vzpomínek, jak jsem se tam cítil?
• pohled vpravo dolů – emoční rovina, jak se budu cítit? Chci to takto?

Obecně lze říci, že pokud člověk klopí zrak, ponoří se do své emoční stránky, pokud mu oči naopak vylétnou k nebi, hledá inspiraci v intelektuální sféře. Levá strana obvykle symbolizuje minulost, pravá budoucnost (u leváků to může být opačně).

Tip: Pokud vás přemáhají emoce, mrkněte na chvíli ke hvězdám.

Jak číst řeč těla – gesta

Gesta k vyjadřování patří. Zapojením těla můžeme určité věci skvěle popsat, zdůraznit a nebo naopak zlehčit. Jenže některá gesta děláme samovolně a ukazují na nějaké vnitřní nastavení. Řeč těla nezklame ani zde:

• zkřížené ruce na prsou – obranná pozice či nesouhlas
• zkřížené nohy – obranná pozice, přičemž pokud směřuje horní noha k vám, pak vás dotyčný alespoň poslouchá
• omotávání vlasu kolem prstu – nesouhlas, případně myšlenkami je někde jinde
• hraní si s něčím na stole (tužka, blok, záložka, vizitka) – nervozita, znuděnost
• okusování rtu – nervozita, případně nesouhlas
• ruce v různých pozicích kolem krku a úst (zkřížené, přikryté rty, propletené prsty) – nesouhlas, neochota sdělit vlastní názor

Tip: Podávejte věci oběma rukama (případně si jednu podložte druhou rukou) a stejně tak věci přebírejte. Toto gesto jako řeč těla sděluje, že si vážíte daru (a týká se to i vizitek).

Jak číst řeč těla – postoj těla

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že postoj našeho těla o nás něco nejen vypovídá, ale také upevňuje v určité roli. Postavení páteře totiž ovlivňuje i postavení hlavy, kde si pluje náš mozek. Pokud se dlouhodobě hrbíme, vystrkujeme krk dopředu a nebo naopak chodíme s bradou vzhůru, jsou určitá centra mozku „otlačená“, jak jsou namáčknuta k lebce. Nemusí tedy fungovat optimálně. V nás se tak mohou projevit sklony „jít proti zdi“ a nebo naopak být v pasivitě a strachu. Shrbená záda bývají symbolem starostí, prohnutá bedra zase značí nedostatek vnitřní stability a síly (posunuté těžiště).

Pozor na kulturní rozdíly aneb řeč těla není jedna

Dříve než se plně pustíte do tajů řeči těla, je třeba si uvědomit, že gesta nejsou napříč světem jednotná. Nemusíme chodit daleko, naše pokyvování hlavou na znamení souhlasu je v Bulharsku nebo Řecku projevem nesouhlasu. O asijských zemích ani nemluvě. Tam je souhlas vyjadřován kýváním hlavy ze strany na stranu. Podobně tomu může být s pohrávání lalůčku ucha – v Itálii je to „sexuální“ pozvání, v Portugalsku zase ocenění dobrého jídla. Nejinak je tomu s očním kontaktem. Severské země jsou známy tím, že při konverzaci uhýbají očima, pro Japonce je přímý pohled projevem agrese a vyzváním k boji.